Ing. Věra Kovářová

Odp.: Mí kolegové z TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých mne navrhli do senátních voleb berounského obvodu proto, že hlas obcí a měst dosud není v parlamentu výrazně zastoupen. Řada zákonů by vypadala jinak, pokud by procházely přísnou kritikou lidí z praxe, od zástupců měst a obcí. Proto jsem s výzvou mých kolegů starostů souhlasila.

Odp.: Můj senátní obvod se skládá ze tří oblastí - Berounska, Hořovicka a Prahy-západ, ale mnoho problémů mají společných. Mnoho obcí je poznamenáno výstavbou satelitů a prudkým nárůstem obyvatel, za nímž však prudce pokulhává rozvoj infrastruktury a potřebných služeb. Patrné je to zejména na Praze-západ, kam se stěhují mladé rodiny s dětmi, trvalé bydliště si však často ponechávají v Praze, a konkrétní obci pak scházejí příspěvky v obecní pokladně na potřebnou infrastrukturu, od chodníků a komunikací, přes čističku odpadních vod až po nedostatek míst ve školce. Málo míst ve školkách, ale pomalu také v základních školách se týká drtivé většiny obcí a měst. Společným problémem je v řadě obcí i doprava do zaměstnání do oblastí průmyslových zón a sídel či provozoven zahraničních společností nebo státních institucí. V mém senátním obvodě je 119 obcí a měst. Pokud se na jejich problémy podívám z globálního hlediska, pak najdu jen jednoho společného jmenovatele a tím je nespravedlivý systém přerozdělování daní. Stát zasílá do pokladen obcí a měst do 100 tisíc obyvatel na jednoho obyvatele ročně 6900 korun, zatímco Praha získává na jednoho obyvatele 4,5x tolik - 30 tisíc korun. Tento stav není nadále obhajitelný, zvláště když uvážíme, že v okolních zemích tento rozdíl dosahuje sotva trojnásobku (Slovensko 2,5x, Rakousko 2,25 x). V konečném důsledku to pak znamená, že chybí prostředky právě na to, aby se obce mohly rozvíjet a poskytovat svým občanům důstojné podmínky pro život.

Odp.: V první řadě je potřeba řešit problémy po legislativní stránce. Dlouhodobě usiluji o spravedlivé peníze pro naše města a obce. Jako senátorka bych mohla více pomoci prosazení reformy financování samospráv, tak aby byly odstraněny přetrvávající nedůvodné rozdíly. Stát se například s obcemi vůbec nedělí o výběr na silniční dani, přitom nechal plně na nich správu místních komunikací. Jak mají starostové bez prostředků dostát svým povinnostem, naplnit očekávání svých občanů? Budou-li mít samosprávy finance na svůj rozvoj, zlepší se kvalita života v našich obcích a městech, budou prostředky na to investovat a realizovat v místě potřebné projekty. Prosazuji zjednodušené čerpání evropských peněz a systém průběžného financování projektů. Společně se Sdružením místních samospráv, jehož jsem místopředsedkyní, chceme odstranit diskriminaci menších měst a obcí v příjmech ze státního rozpočtu a bránit přebujelé administrativě a byrokracii. Zaměřím se na kvalitu zásadních legislativních návrhů a minimalizaci jejich negativních dopadů na občany, jejich obce a města.

Odp.: Na to už jsem do jisté míry odpověděla v předchozí otázce. Problémy obcí, které se kvůli svému rozvoji často musí zadlužovat, je opravdu potřeba vyřešit globálně. Sami nejlépe v místě víme, na co použít část z našich daní. Vládě patří zákonný podíl daní, který potřebuje k realizaci svých úkolů. Ale stejně tak i našim regionům, městům, obcím a vesničkám náleží odpovídající část daňového výnosu. Další palčivý problém představuje nemožnost dosáhnout na evropské fondy. Každý starosta chce získat pro svou obec nebo město evropské peníze. Avšak pro menší města a obce jsou stávající pravidla ohromně administrativně náročná. Kde na ministerstvech zajišťují evropské prostředky celá oddělení, tuto náročnou agendu má v menších městech a obcích zvládnout starosta a jeho pomocník. Nevyužití evropských fondů vede přímo k zaostávání regionů a venkova. Přitom by mohly sloužit na opravy silnic, financování čistíren odpadních vod nebo jako spoluúčast k desítkám projektů. Jak se říká, halíře dělají talíře. Ke dvěma vlastním milionům můžete dostat dalších osm milionů z dotací a získat tak prostředky na zvýšení kapacity mateřské či základní školy, výstavbu víceúčelového sportovního hřiště nebo multikulturního sálu.

Odp.: Moji rodiče mě vždy učili, že nejlepší, co mohu udělat pro svou spokojenost, je pracovat pro druhé lidi. V práci starostky, krajské zastupitelky i v dalších funkcích v hnutí Starostů a nezávislých či Sdružení místních samospráv jsem se našla. Plně se ztotožňuji s názorem Karla Schwarzenberga, kterého si mimochodem velmi vážím, že práci politika nejde dělat bez lásky k lidem. Bez této vlastnosti by nebylo možné dělat ani práci starostky. Nejen starosta, ale i senátor musí být v neustálém kontaktu s lidmi. Vedle zřízení senátorské kanceláře s pravidelnými návštěvními hodinami musí proto být nezbytnou součástí senátorské práce navštěvování různých společenských, kulturních, sportovních i jiných akcí, kde se na něho může každý s jakýmkoliv problémem obrátit.

Odp.: Opět to souvisí s předchozími dvěma otázkami. Ano, prokazatelně jsou a nastavený systém financování je nespravedlivý. Souvisí to s rozpočtovým určením daní, protože právě příjmy z daní tvoří nejvýznamnější část obecních příjmů. Pro představu se jedná o 50 - 60 %. Problém tkví v samotném zákoně. V roce 2008 proběhla jeho novela, která místo čtrnácti velikostních kategorií vytvořila pouze kategorie čtyři a zároveň byl čtyřem největším městům (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) přidělen vlastní přepočítávací koeficient. Velká města, především Praha, jsou na úkor malých obcí neúměrně zvýhodňovány a v přepočtu na jednoho obyvatele dostávají několikrát více peněz. V současné době vychází na občana v Praze 30 000 Kč, na občana menších měst a obcí 6 900 Kč.

Ve Sdružení místních samospráv navrhujeme rekategorizaci obcí. Osobně se chci zasadit o nový zákon o rozpočtovém určení daní. To se netýká jen obcí ve volebním obvodu, ve kterém kandiduji, ale vlastně všech obcí a měst do 100 tisíc obyvatel v České republice.

Odp.: Přiznám se, že ještě před několika lety jsem o Senátu nevěděla prakticky nic a k senátním volbám chodila spíše jen z povinnosti než ze zájmu. Situace se pro mne změnila v roce 2007, kdy jsme společně se zástupci obcí a měst začali prosazovat reformu financování našich měst a obcí. Stát ještě před třemi lety uplatňoval pro rozdělení daňových výnosů mezi samosprávy velmi diskriminační pravidla. Na občana Prahy směřovalo ze státního rozpočtu 6,5x více prostředků než na občany menších obcí a měst. Právě tehdy vznikla iniciativa, která si kladla za cíl napravit tuto zásadní překážku rozvoje našich měst a obcí - změnit jejich financování. Mnozí senátoři nám v té době skutečně velmi pomohli a tím změnili i můj pohled na potřebnost Senátu. Setkala jsem se zde se vstřícností a zájmem pomoci. Před Vánocemi v roce 2007 se nám podařilo schválit „přechodnou“ novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Práce na zcela novém zákoně však zastavil pád vlády. Nová vláda se již zavázala předložit nový zákon o financování samospráv. Jsem si vědoma toho, že jedině pokud budou mít obce a města co největší zastoupení v Parlamentu, potažmo v Senátu, zvýší se naše šance prosadit zákony, které starostům jejich práci co nejvíce zjednoduší a povedou k rozvoji obcí a měst.

Odp.: Vládní koalice ODS, TOP09 a Věcí Veřejných se díky požadavku starostovského hnutí popasovala s několika tématy, která zajímají komunální politiky. Nejde jen o financování samospráv, přímou volbu starostů, ale i omezení úředních agend, jež produkuje veřejná moc a zdražuje tím výkon veřejné správy a doléhá tak na samosprávy a rovněž na život občanů. V koaliční smlouvě se promítla řada témat, za které Sdružení místních samospráv ČR dlouhodobě bojuje. Ve sféře veřejných financí chce koalice stabilizovat veřejné rozpočty, stát bude muset důrazně šetřit v první řadě na svém provozu, ovšem také na veřejných výdajích. Úspory musí jít cestou od shora (centrální úřady, ústavní činitelé a instituce), přes zaměstnance státu (objem mezd ve veřejné sféře poklesne) a směřovat i k občanovi (přísnější podmínky pro vyplácení sociálních dávek, adresnost na úkor plošného rozhazování). Již nyní je jasné, že ani tato úsporná opatření nebudou dostačující pro realizaci všech reforem a bude nutné též zvýšit příjem státu v daňové oblasti. Mnohá opatření budou nepopulární, nicméně jejich neprosazení by představovalo promarnění historické příležitosti nejširší vládní většiny v Parlamentu v naší novodobé historii.

Odp.: Na kandidáta do Senátu mě společně navrhli Starostové a nezávislí s TOP09. S jejich programy se plně ztotožňuji, u vzniku řady návrhů, zejména co se týče nového zákona o rozpočtovém určení daní, jsem sama stála. Změny, které navrhujeme, vychází z reálných potřeb většiny obcí a jsem ráda, že se některé z nich promítly i do programového prohlášení vlády. Nejsem sólista a z práce pro hnutí Starostů moc dobře vím, že bez týmové práce bychom ničeho nedosáhli.

Odp.: Jsem jednoznačně pro přímou demokracii. Podporuji nejen přímou volbu prezidenta a místní a celostátní referenda, ale i přímou volbu starostů a primátorů. Lidé by měli možnost, pokud to podmínky jen trochu dovolují, vyjádřit své mínění bez zprostředkované vůle zastupitelů. Ostatně i v koaliční smlouvě je také obsažen závazek zavést přímou volbu starostů u obcí do 1500 obyvatel s cílem volit takto starosty již v příštích komunálních volbách v roce 2014.

Odp.: Podobný návrh jako premiérka Radičová předkládá i TOP09, za kterou kandiduji. TOP09 chce prosadit, aby informace o veřejných zakázkách od fáze přípravy až do fáze realizace smlouvy byly veřejně dostupné v elektronické podobě. K dispozici bude zadávací dokumentace, předložené nabídky, dokumentace k rozhodnutí zadavatele a informace o smlouvách z veřejné zakázky vzešlých, včetně všech dodatků, nejpozději do 30 dnů od uzavření smlouvy. Za nejvhodnější nástroj realizace veřejných zakázek pokládáme všude, kde to lze, elektronické aukce. Veřejně dostupné budou i informace o veškerých dotacích poskytovaných z veřejných rozpočtů. Z jednoho místa bude možné dohledat všechny vypsané dotační programy, všechny žadatele a příjemce, popis předloženého projektu a rozhodnutí o poskytnuté částce. Na druhé straně jsem si samozřejmě vědoma, že prosazení tohoto bodu dopadne na ty nejmenší obce, které na zveřejňování všech dokumentů v elektronické podobě nemají kapacity. I tady je potřeba, aby stát dokázal případné náklady na zajištění této agendy vhodným způsobem saturovat.

Odp.: Vláda každého státu se snaží ochránit pracovní trh pro své občany, a proto vydání pracovního povolení je poměrně složitou procedurou. Jinou kapitolou ale je vydávání živnostenských oprávnění, které je daleko jednodušší než shánění pracovního povolení a ve většině případů si tak cizinci ze třetích zemí pouze legalizují pobyt v České republice. Pouze čtvrtina cizinců ze třetích zemí přitom platí daně. A to je potřeba změnit. Je závažný problém, že prostřednictvím získání živnostenského listu je mnohem jednodušší přístup do České republiky než prostřednictvím získání pracovního povolení a v současné ekonomické situaci si tento způsob pronikání na trh v České republice podle mého názoru nemůžeme dovolit. Jen za poslední rok přibylo v Česku 10 tisíc zahraničních živnostníků, převážně z Vietnamu a Ukrajiny. Často jde ale jen o fintu, jak ušetřit a přelstít imigrační politiku. Ministerstvo vnitra už proto navrhlo změny. Zaměstnáváním cizinců z třetích zemí se zabývá i Evropská komise. Ta dává dohromady nová pravidla pro sezónní pracovníky. Bez nich se podle komisařky pro vnitřní záležitosti Cecílie Malmströmové evropský pracovní trh neobejde. Souhlasím i s doporučením ministra práce a sociálních věcí Drábka, aby úřady práce prodlužovaly pracovní povolení jen těm cizincům ze třetích zemí, kteří pracují na místech těžko obsaditelných Čechy, případně dalšími obyvateli Evropské unie.

Odp.: Alternativní zdroje elektrické energie včetně jaderných a jejich umísťování je potřeba posuzovat velmi důsledně a s ohledem na dopady na životní prostředí, energetickou bezpečnost i na ráz okolní krajiny, aby nedocházelo k jejímu dlouhodobému nebo nenávratnému poškozování.

Série lokálních povodních z uplynulých let je také dostatečným mementem pro to, abychom podporovali úpravy a hospodaření v krajině, které povedou k zadržení vody a budou sloužit jako protipovodňová opatření a podstatně omezí vodní a větrnou erozi půdy.

Zejména výroba tepla by měla být spojená s ochranou a tvorbou životního prostředí. Například v Berouně a Králově Dvoře se tímto směrem vydala společnost KA Contracting ČR, s. r. o., provozovatel systému centrálního zásobování teplem pro obě města. Společnost plánuje již v roce 2011 zahájit ambiciózní projekt výstavby teplárny na spalování biomasy, konkrétně dřevních štěpků a rychle rostoucích dřevin. Do provozu by ji chtěla uvést v roce 2012. Prostřednictvím Zákona č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podporuje využití biomasy i český stát. Další nesporný přínos spalování biomasy spočívá v příležitosti pro zemědělce či jiné vlastníky zemědělsky nevyužitelných pozemků v rozvinutí nových technologií na pěstování rychle rostoucích dřevin, pro lesníky pak v podpoře ekonomické likvidace dřevního odpadu jako suroviny pro palivo do této kotelny. Pěstování rychle rostoucích dřevin by mohlo vedle již zmíněných pozitiv přinést také další pracovní místa.

Odp.: Skutečnost, že si bez vědomí OSA nemůžeme pustit v obecním rozhlase ani písničku a při adventním koncertě si pomalu u vánočního stromečku společně zazpívat, považuji za alarmující. Chápu, že je potřeba autorská práva chránit, ale mělo by se tak činit uvážlivě a přiměřeně. Platit paušální poplatky za kopírky a tiskárny ve školách či knihovně mně přijde jako nehoráznost, protože to opět bude mít dopad na obecní rozpočty. Co se týče projednávání Obchodní dohody proti padělání (ACTA) , vzhledem k minimu informací, které jsou veřejně k dispozici, je velmi těžké zaujmout k tomuto dokumentu stanovisko.

Odp.: Členství České republiky v Evropské unii má své výhody i nevýhody. Nikdy není nic jenom černé nebo bílé. Každý jistě oceňuje, že se po Evropě může svobodně pohybovat bez dlouhých front a kontrol na hranicích. Já jako starostka samozřejmě vidím i další pozitiva a tím jsou evropské dotace, které jsou významným přínosem pro rozvoj malých obcí a měst. Své by o tom mohli říct i představitelé Berouna, které z fondů Evropské unie získalo na investice do městské infrastruktury již stovky milionů korun. Co už je méně příjemné, je pověstná bruselská byrokracie plodící řadu nařízení a norem, které jsou právě pro malé obce často nesplnitelné - hygienické normy pro dětská hřiště, školní kuchyně, sociální zařízení v mateřských a základních školách...

V souvislosti s řeckou krizí prodělává Euro asi největší krizi od doby svého vzniku a je logické se ptát, zda by měla Česká republika být součástí eurozóny či ne. Bude samozřejmě důležité, jak v této těžké zkoušce Euro obstojí a zda krizi překoná. Vzhledem k tomu, že naše zahraniční politika je poměrně silně proexportně orientovaná, bych se ale spíše přikláněla k přijetí Eura v České republice samozřejmě ale až ve chvíli, kdy na to naše země bude připravená. Bude tedy do jisté míry záležet i na tom, jak se koaliční vládě podaří během jejího funkčního období snížit zadlužení naší země.

Odp.: Bezpečnost České republiky závisí na pomoci partnerů z OSN, NATO a EU, proto vnímám účast českých jednotek v zahraničních misích jako povinnost nejen vzhledem k ostatním členům těchto organizací (kterou jsme se ostatně smluvně zavázali dodržovat), ale především k obyvatelům České republiky. České jednotky působí na všech místech především za cílem podpory místních obyvatel a samosprávy (a demokracie a lidských práv obecně), proto jejich mise podporuji.

Odp.: Myslím, že ze všeho nejdůležitější je, aby vláda pracovala co nejlépe jako celek a byla schopná při důležitých rozhodnutích dojít ke shodě. Osobně si ale velmi vážím ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Je to velmi moudrý, empatický a vzdělaný člověk, který má velké zkušenosti z diplomacie a v zahraničí má velký kredit. Vážím si i ministra Kalouska, který podporuje změnu zákona o rozpočtovém určení daní. V loňském roce předložil Poslanecké sněmovně návrh na podporu především menších obcí a měst, které si na rozdíl od větších sídelních celků nejsou schopny zajistit prostředky na povinnou spoluúčast při čerpání evropských peněz jiným způsobem, než se dále zadlužit. Předložený návrh tehdy ještě poslance Kalouska měl z celkového počtu 6244 obcí a měst pozitivní dopad na 6111 z nich, v nichž žijí čtyři milióny občanů. Tento návrh, podle kterého by obcím a městům stát v roce 2010 přispěl na každého občana částkou 517 Kč, ale poslanci zamítli. Návrh přitom více šetřil výdaje ministerstev a ušetřené peníze v celkovém objemu dvou miliard navrhoval přesunout přímo na obce a města do deset tisíc obyvatel.

Odp.: Současné pravomoci prezidenta jsou podle mne dostačující. Konkrétní jméno v hlavě nemám, měl by to ale být člověk s velkou zkušeností z mezinárodní diplomacie, ta je pro funkci prezidenta zásadní. Měl by být dostatečně reprezentativní, mít autoritu a kultivované vystupování. Vždy jsem byla velkou obdivovatelkou Václav Havla a velmi mě imponovala i Jaroslava Moserová, vzdělaná a všestranně zaměřená dáma, kterou bych si jako paní prezidentku dokázala představit. Na volbu prezidenta máme ještě více než dva roky času a věřím, že se do té doby vyprofilují zajímavé osobnosti, které se o tento post budou ucházet.

Odp.: Myslím, že je příliš předčasné mluvit o tom, co bude za šest let. Soustředím se na letošní volby.

Odp.: Je o mně známo, že se nerada vzdávám a chci stůj co stůj dotáhnout věci do konce. Z pozice místopředsedkyně Sdružení místních samospráv se společně s ostatními členy, kterých máme dnes více než 1000, snažím již čtvrtým rokem prosadit změnu zákona o rozpočtovém určení daní a dosáhnout tak spravedlivého financování obcí a měst. Jsem si vědoma toho, že jedině pokud budou mít obce a města co největší zastoupení v Parlamentu, potažmo v Senátu, zvýší se naše šance tuto reformu prosadit. Hlas obcí a měst dosud není v parlamentu výrazně zastoupen. Řada zákonů by vypadala jinak, pokud by procházely přísnou kritikou lidí z praxe, zástupců měst a obcí. Stát se například s obcemi vůbec nedělí o výběr na silniční dani, přitom nechal plně na nich správu místních komunikací. Jak mají starostové bez prostředků dostát svým povinnostem, naplnit očekávání svých občanů? Budou-li mít samosprávy finance na svůj rozvoj, zlepší se kvalita života v našich obcích a městech, budou prostředky na to investovat a realizovat v místě potřebné projekty.

Každý starosta chce získat pro svou obec nebo město evropské peníze. Avšak pro menší města a obce jsou stávající pravidla ohromně administrativně náročná. Kde na ministerstvech zajišťují evropské prostředky celá oddělení, tuto náročnou agendu má v menších městech a obcích zvládnout starosta a jeho pomocník. Nevyužití evropských fondů vede přímo k zaostávání regionů a venkova. Přitom by mohly sloužit na opravy silnic, financování čistíren odpadních vod nebo jako spoluúčast k desítkám projektů. Společně s mými kolegy prosazujeme zjednodušené čerpání evropských peněz a systém průběžného financování projektů. Chceme odstranit diskriminaci menších měst a obcí v příjmech ze státního rozpočtu a bránit přebujelé administrativě a byrokracii.

Odp.: Každý, kdo se jednou rozhodne kandidovat v senátních volbách, si ani na chvíli nemůže připustit možnost, že by neuspěl. Tedy ani já jsem o té možnosti nepřemýšlela. A když dovolíte, budu se tou otázkou zabývat až po volbách.